Mezigenerační hry - okresní finále v Prachaticích

Okresní finále ve sportovní hale Tatran Prachatice v pátek 23.10.2026

Naši školu reprezentovali:

Družstvo: BANÁNI

Žáci: Osvald František, Fleischman Jan, Kislinger Josef

Senioři: Kokešová Jarmila, Martínková Libuše

Družstvo: MANIPULÁTOŘI

Žáci: Hojdekr Matyáš, Hůrský Petr, Aleš Dominik

Senioři: Chánová Hana, Teichmannová Jaroslava

Žáci školy soutěžili pod vedením paní asistentky Evy Schönové.

Banáni se umístili na 3. místě!!!!! Gratulujeme !!!!

TISKOVÁ ZPRÁVA | OS ČUS PRACHATICE | 24. ŘÍJNA 2026

Mezigenerační sportovní hry spojily mladé a seniory. Historicky prvními vítězi se stali Oskaři z Prachatic!

Pětatřicet družstev, sedm základních škol, 105 žáků a 70 seniorů. To je bilance premiérového ročníku Mezigeneračních sportovních her okresu Prachatice, který vyvrcholil v pátek 23. října 2026 ve sportovní hale Tatran v Prachaticích. Unikátní projekt ukázal, že sport a společná radost z pohybu dokážou spojovat generace bez ohledu na věk. A přestože vítěz mohl být pouze jeden, největší výhrou se stala atmosféra vzájemnosti, spolupráce a nových přátelství.

Nápad, který dokázal propojit generace

„Mezigenerační sportovní hry aneb mladí, staří nevadí, sport nás dobře naladí.“ Pod tímto názvem vznikl v okrese Prachatice nový sportovně-společenský projekt, jehož hlavním cílem nebylo pouze sportovní soupeření, ale především vytvoření prostoru pro společné setkávání mladé a starší generace.

Autorem myšlenky a hlavním iniciátorem projektu je Mgr. Havlík, předseda Okresního sdružení České unie sportu Prachatice (OS ČUS Prachatice). Jeho záměrem bylo nabídnout základním školám a seniorům příležitost zapojit se do společných pohybových a vědomostních aktivit, při nichž nebude rozhodovat věk, ale schopnost spolupracovat, vzájemně si pomáhat a využívat předností jednotlivých generací.

Projekt vycházel z jednoduché, ale velmi důležité myšlenky: mladí lidé mohou starší generaci nabídnout energii, pohybové schopnosti a spontánnost, zatímco senioři přinášejí zkušenosti, rozvahu, trpělivost a životní nadhled. Pokud se tyto vlastnosti propojí, vzniká tým, v němž má každý své nezastupitelné místo.

Každé družstvo proto tvořili tři žáci základních škol a dva senioři. Účastníci tak nebyli rozděleni podle věku, ale naopak spojeni do společného týmu, který musel při plnění úkolů spolupracovat.

Právě tato forma spolupráce byla jedním z nejdůležitějších principů celých her. Děti měly příležitost poznávat seniory v jiném prostředí než při běžných každodenních setkáních, senioři zase mohli aktivně prožívat radost z pohybu a soutěžení společně s mladými lidmi.

Smyslem projektu bylo rovněž podpořit pohybové aktivity školní mládeže, nabídnout seniorům možnost aktivního zapojení do společenského života a ukázat, že sport nemusí být pouze o maximálním výkonu a výsledcích, ale také o lidských vztazích, vzájemném respektu a radosti ze společně stráveného času.